Většina z nás je přesvědčena, že pocit tepla a chladu závisí sám o sobě na teplotě okolního vzduchu. Sama příroda nám dává opačný příklad: V zimě, při teplotě vzduchu hodně pod nulou, nám je na slunci příjemné teplo i když vzduch je mrazivý. Může za to infračervené záření, které je nedílnou součástí slunečního spektra. Sluneční záření prochází vzduchem, který neohřívá. Ohřeje ale zemský povrch a od něj se zpětně ohřívá vzduch.

Krásně je to vidět v zimě na sněhu. Tam, kde je sněhová pokrývka celistvá, dochází k odrazu záření a sníh netaje. Kde jsou ale ve sněhu např. kameny je sníh kolem nich odtátý. Kameny se infračerveným zářením ohřejí. Stejným způsobem vytápí prostor infratopení.

Systémy, které převážně ohřívají vzduch, pracují na principu cirkulace vzduchu. Vzduch je ohříván, stoupá vzhůru a poté je doprovázen studeným vzduchem, který následně je zase ohříván, čímž dochází ke koloběhu. Čím je vyšší teplota vzduchu, tím dochází k větší vířivosti domácího prachu, pylu, bakterií atd., které jsou zachyceny proudy vzduchu a rozmísťovány do celého prostoru.

Rozdíl teplot mezi podlahou a stropem může dosahovat až 10 °C

Úspora energie infratopením je, mimo jiné, dosahována tím, že teplota vzduchu proti běžným tepelným systémům, při zachování stejné tepelné pohody, může být snížena o 2 až 4 °C. Infratopení ohřívá nejprve zdi a předměty v místnosti a od nich se teprve ohřívá vzduch. K víření vzduchu jeho ohřevem prakticky nedochází. Rozdíl teplot mezi podlahou a stropem je maximálně kolem 2°C.

Úspora energie je 30% - 40% proti teplovzdušnému vytápění. (viz. Spotřeba ).

Infrapanely mohou být umístěny na stěně, v polovině prostorové výšky jako dekorativní prvek nebo na stropě. Optimální umístnění je proti venkovní, nejvíce ochlazované zdi v ose zdiva jak vodorovné, tak svislé.

• masivní cinkované dřevo nastavované zubovitým spojem (nastavené ozubem – tzv. nekonečný spoj) – délka až 18 m
• tloušťkově egalizovaný a čtyřstranně hoblovaný konstrukční hranol
• konstrukční hranol technicky vysušený na vlhkost 15 ± 3 % – přirozená ochrana proti biologickým škůdcům,
• konstrukční hranol opatřený sražením hran – požární bezpečnost
• konstrukční hranol šetřící vstupní hmotu – vymanipulování vad snižujících mechanicko-pevnostní vlastnosti dřeva
• konstrukční hranol usnadňující manuální práci – přesnost povrchu, rozměrová stálost
• konstrukční hranol splňující základní požadavky pro konstrukční použití v moderním stavebnictví
• masivní konstrukční hranol vyráběný z jehličnatého řeziva, nejčastěji smrku a modřínu
• hlavní použití jako plnohodnotná náhrada klasického stavebního a konstrukčního řeziva